Praha Franze Kafky

Praha Franze Kafky se překvapivě vejde do jediné procházky.

Rodný dům. Škola. Univerzita. Kancelář. Byty, ve kterých žil. Místa, kde se setkával s přáteli. Všechno leží v okruhu několika ulic kolem Staroměstského náměstí.

Vypráví se, že jednou stál se svým učitelem hebrejštiny u okna a ukazoval mu jednotlivá místa svého života. Když domluvil, měl prý jen poznamenat, že právě v tom malém kruhu se odehrál téměř celý jeho svět.

Ten kruh dodnes existuje.

Většina domů stále stojí. Projít je všechny zabere necelou hodinu. Překvapivé není jen to, jak jsou blízko sebe. Překvapivé je, jak málo se změnily.

Místo, kde se narodil

Na rohu Kaprovy a Maiselovy ulice, na dnešním náměstí Franze Kafky, stál dům, ve kterém se 3. července 1883 narodil Franz Kafka.

Původní budova byla po požáru zbořena při asanaci Josefova na konci 19. století. Dochoval se barokní portál, který se stal součástí nové stavby. Dnes místo připomíná pamětní deska a bronzová busta.

Kafka přišel na svět ve čtvrti, která právě mizela. Staré židovské město ustupovalo novým ulicím a domům. Praha se měnila před očima svých obyvatel a on vyrůstal v době, kdy se přepisovala její mapa.

Dům U Minuty

Rodina Kafka měnila adresy často, nikdy ale neodcházela daleko.

Mezi lety 1889 a 1896 bydleli v domě U Minuty na Staroměstském náměstí, hned vedle orloje. Renesanční sgrafita, která dnes pokrývají průčelí domu, byla tehdy ukrytá pod omítkou. Objevena byla až o mnoho desetiletí později.

Právě tady se narodily Kafkovy tři sestry.

Do školy chodil přes náměstí do Kinského paláce. Jeho otec měl v přízemí obchod s galanterním zbožím. Dnes v budově sídlí Národní galerie a na místě, kde Hermann Kafka prodával knoflíky, stuhy a nitě, je knihkupectví.

Město se proměnilo.

Jen vzdálenosti zůstaly stejné.

↓ Níže doplněné sekce (v těle CZ chyběly) — koncept k revizi, ať CZ verze pokrývá stejný rozsah jako EN/DE.

Oppeltův dům – poslední adresa

Poslední pražský byt rodiny byl v nejvyšším patře Oppeltova domu na Staroměstském náměstí 5, na rohu Pařížské ulice.

Dnes je v přízemí butik Cartier.

Kafka se sem během svých třicátých let opakovaně vracel i odcházel – přicházel v době nemoci, odjížděl do pronajatých pokojů jinde ve městě. Z oken bytu viděl na Staroměstské náměstí a na většinu míst, která utvářela jeho život.

Dům byl poškozen v roce 1945 a nejvyšší patro už nebylo obnoveno.

Zlatá ulička

V areálu Pražského hradu, vklíněná do oblouků hradební zdi, leží Zlatá ulička.

Řada drobných barevných domků, které si Kafka v letech 1916 a 1917 pronajímal se svou sestrou Ottlou. Domek číslo 22, který používal, je dnes poslední zastávkou prohlídky hradu.

Bydlení tady mu přineslo jedno z nejplodnějších období jeho psaní. Několik důležitých povídek vzniklo právě v tom malém domku.

Ticho. Stísněnost. Vzdálenost od rodinného bytu na druhém břehu řeky.

Zřejmě přesně to potřeboval.

Kancelář v ulici Na Poříčí

Čtrnáct let pracoval Kafka v Úrazové pojišťovně dělnické pro Království české, v ulici Na Poříčí 7.

Pracoval od osmi do dvou – pracovní dobu si zvolil sám a chránil ji, aby mu odpoledne a večery zůstaly na psaní. Budova stále stojí. Dnes je z ní hotel.

Podle některých byl nejneobvyklejším úředníkem v dějinách české byrokracie – muž, který trávil dny vyřizováním úrazových hlášení a noci psaním Procesu.

Kavárna v Dlážděné ulici

Kavárna Arco, kde se Kafka pravidelně scházel s Maxem Brodem a okruhem německy píšících židovských spisovatelů, kteří tvořili jeho myšlenkový svět, stála v Dlážděné 6 poblíž Masarykova nádraží.

Nápis na domě je tam dodnes – vybledlý, ale čitelný. Samotná kavárna ale dávno zanikla.

Do téhož literárního světa patřila i Milena Jesenská – novinářka a překladatelka, která se stala jedním z nejdůležitějších lidí jeho života. Jeho dopisy, které jí psal poté, co se přestali osobně setkávat, jsou považovány za jednu z nejpozoruhodnějších literárních korespondencí dvacátého století.

Poznámka k muzeu Franze Kafky

Franz Kafka Museum v Cihelné ulici na Malé Straně stojí za hodinu vašeho času – především kvůli dokumentům, dopisům a fotografiím, které ho zasazují do města tak, jak tehdy skutečně vypadalo.

Nabízí promyšlený úvod do jeho života, díla i vztahu k Praze.

Od The Julius je to jen pár kroků k rodnému domu a k adresám na Staroměstském náměstí, o něco dál pak k muzeu Franze Kafky na druhém břehu řeky. Cesta mezi nimi vede středem města, ve kterém Kafka strávil celý život. Na mnoha místech vypadá skoro stejně jako tehdy.

—

Rádi vám kdykoli zakreslíme kafkovskou trasu do mapy města – je to jeden z našich tichých favoritů. Stačí se zeptat na recepci.