Český design právě teď

Český design si vždycky dobře rozuměl s protiklady.

Je přesný, ale málokdy příliš vážný. Respektuje řemeslo, ale nemá potřebu zacházet s ním v rukavičkách. Sklo, porcelán, dřevo a kov si nesou staletí zkušeností a v rukou současných designérů se mění v předměty, které by jejich první tvůrci nejspíš nepoznali.

Designblok je nejlepší chvílí v roce sledovat, kam se tento rozhovor posunul.

Od 7. do 11. října 2026 představí více než 300 vystavovatelů na čtyřech hlavních místech. Letošním tématem je Světlo a festival se rozprostře mezi Veletržní palác, Průmyslový palác na Výstavišti, Uměleckoprůmyslové museum a Pražský hrad.

Nemusíte vidět všechno.

Zajímavější je sledovat myšlenky, které jednotlivé výstavy propojují.

Začněte v místnosti, kde pracoval Václav Havel

V Jízdárně Pražského hradu připomíná výstava Design pro Václava Havla předměty a interiéry vzniklé během Havlova prezidentství a proměny Pražského hradu po roce 1989.

Jejím středobodem je prezidentská pracovna Bořka Šípka, která se na Hrad vrací poprvé po více než dvaceti letech.

Šípek dal nové prezidentské éře vizuální jazyk, který měl daleko k úřední neutralitě. Jeho nábytek a objekty byly expresivní, někdy excentrické a vždy výrazně lidské.

Pro dramatika, který se stal prezidentem, vlastně docela příhodné prostředí.

Viděné pohromadě připomínají, že design veřejného prostoru může vyjadřovat hodnoty ještě dřív, než v něm někdo promluví.

Výstava pokračuje i po skončení Designbloku. Od 21. října 2026 do 17. ledna 2027 se znovu otevře s volným vstupem.

Pokud vás zajímá okamžik, kdy se český design potkává s politikou a představou země o sobě samé, začněte právě tady.

Podívejte se pořádně na věci, které už znáte

Uměleckoprůmyslové museum se na světlo dívá úplně jinak.

Výstava Retro lampy: Zapomenuté příběhy československého designu se vrací k sériově vyráběným svítidlům od 50. do 80. let.

Nebývaly to vzácné objekty vystavené za sklem.

Stály na pracovních stolech. Vedle postelí. Visely nad rodinnými jídelními stoly.

Byly tak obyčejnou součástí života, že jména jejich autorů postupně zmizela za samotnými předměty.

Výstava je vrací zpět: Helenu Frantovou, Josefa Hůrku, Stanislava Indru nebo Štěpána Taberyho.

A na téma letošního Designbloku odpovídá možná tím nejtišším způsobem.

Světlo tu není efektem.

Je vzpomínkou na kužel lampy nad rozečtenou knihou. Na stůl po večeři. Na podobu úplně obyčejného večera doma.

Výstava trvá do 17. listopadu, takže o ni nepřijdete ani tehdy, když do Prahy dorazíte až po skončení festivalu.

Sledujte, co udělá Maxim Velčovský s měřítkem

Maxim Velčovský už velkou část své kariéry nutí český porcelán dělat věci, které se od něj původně neočekávaly.

Klasická busta. Jednorázový kelímek. Předmět spojený s folklorem nebo každodenním životem.

Známé formy se v jeho práci mění v komentář. Humor tu málokdy slouží jen jako dekorace. Obvykle pod ním najdete otázku o spotřebě, paměti nebo o tom, co považujeme za samozřejmou součást vlastní kultury.

Na Designbloku 2026 představuje ve Veletržním paláci výstavu Veranda.

Křehký Collectibles mezitím uvádí jeho nové Pure Cups ve třech velikostech spolu s Literary Vase Stanleyho Wonga a pracemi Viktora Tabiše, Johany Hnízdilové, Terezy Orviské a Artyoma Nurvana.

Vedle sebe ukazují dvě podoby sběratelského designu.

Zavedeného autora, který stále zkouší, kam může známý nápad posunout.

A mladší generaci, pro kterou hranice mezi užitným předmětem a malým uměleckým dílem přestává být příliš důležitá.

Vstupte do ticha Evy Eisler

V odsvěcené kapli svatého Kříže na Pražském hradě vznikl Circle of Silence Evy Eisler.

Sedm říčních kamenů. Kruh. Světlo. Zvuk. Pohybující se voda.

A velmi málo navíc.

Eisler se pohybuje mezi šperkem, architekturou a instalací s mimořádnou zdrženlivostí. Její práce jsou zastoupeny v Metropolitním muzeu umění a Brooklynském muzeu v New Yorku i v Pinakothek der Moderne v Mnichově. V roce 2026 vstoupila do Síně slávy Czech Grand Design.

Prostor kaple jejímu jazyku proporcí, materiálu a ticha sluší.

Tohle není instalace, kterou projdete cestou k další.

Chvíli zůstaňte.

Dívejte se, kde je ještě vidět lidská ruka

Výstava High Craft, připravená ve spolupráci s Vogue CS v Jízdárně Pražského hradu, spojuje české designéry a výrobce, kteří tradiční řemeslo přenášejí do současné produkce.

Právě tady přestává být spojení „české řemeslo“ abstraktním pojmem.

Je to přesnost spoje. Váha skla v ruce. Povrch kovu. Drobná nepravidelnost, která prozradí, že předmět nevznikl jen mezi stroji.

Je na něm stále vidět čas.

Za pozornost stojí i sousední prezentace Křehký. Značka dlouhodobě zachází s předměty jako s nositeli příběhů, ne jako s doplňky, které se mění podle trendů.

Letošní Collectors’ Edit nabízí dobrý způsob, jak začít přemýšlet o tom, proč se z některých věcí stávají sběratelské objekty.

Ještě předtím, než začnete přemýšlet, jestli si jeden odnesete domů.

Jedno nové jméno, které si zapamatovat

Mezi mladšími vystavujícími stojí za pozornost Rozálie Vlachová a její kolekce Lichen.

V porcelánu sleduje pomalý, téměř neviditelný růst organických struktur.

Její práce patří ke generaci českých designérů, která domácí materiálové tradice neodmítá. Spíš je postupně uvolňuje. Dovoluje nepravidelnosti, výzkumu i vztahu k přírodě vstoupit přímo do tvaru předmětu.

Právě proto stojí za čas i sekce mladých designérů a Diploma Selection.

Jejich rukopis ještě nemusí být definitivní.

A právě tam se často jako první objeví to, co bude za několik let působit samozřejmě.

Až Designblok skončí

Designblok trvá pro veřejnost pět dní.

Český design samozřejmě ne.

Qubus v Rámové ulici zůstává jedním z nejlepších míst, kde pochopit humor a nadhled současného českého skla a porcelánu. Dům U Černé Matky Boží zasadí dnešní tvorbu do mnohem delšího příběhu českého kubismu. DOX by Qubus v Holešovicích je silný v současném šperku a sběratelských objektech.

A pokud vás zajímá světlo, Lasvit, Bomma a Brokis ukazují, jak daleko se české sklářství dostalo od tradičního objektu k velkorysým světelným instalacím v interiérech po celém světě.

Nejzajímavější otázka nakonec není, co si koupit.

Ale čeho si všimnout.

Kde materiál klade odpor. Kde po sobě autor nechal stopu. Kde stará česká technika dostala nový důvod existovat.

Designblok se veřejnosti otevírá od 7. do 11. října 2026, odborný program začíná už 6. října. Některé z nejzajímavějších výstav ale pokračují až do listopadu a v případě výstavy věnované Václavu Havlovi až do ledna.

Není tedy nutné stihnout všechno během pěti dnů.

Možná to ani není nejlepší způsob, jak se na design dívat.

Některé věci potřebují víc než jeden pohled.